V zajetí vlastní pocitů

18. května 2014 v 22:34 | Slečna barevná
Vstala jsem z mrtvých? Ale kdepak, jen to stálo za míň než čárku tady na blogu. A přitom se toho stalo tolik. Už jste někdy zažili pocit, kdy se vám splnilo, co jste si vždy přáli? Bylo to nejtajnější přání, které jste nevyslovili nahlas ani sami před sebou. Pohrávali jste si s myšlenkou, jak by to asi vypadalo, kdyby... Pro jistot jen ve snech......... Ono se to stane a pak?
 

Pár chytrých keců

26. prosince 2013 v 20:16 | Slečna barevná |  Den po dni
Tak a je po všem - slyším ze všech stran. Tolik se těšíte na Vánoce a už na Štědrý den večer se na FB objevují fotky s popiskem: tak už je po všem zase za rok. Proboha!

Můj středobod vesmíru!

9. prosince 2013 v 11:31 | Slečna barevná |  Den po dni
Když je čas sebrat se a začít zase žít. Žít svůj život. Být zase středobodem svého vlastního vesmíru. Protože nikdo jiný mi za to nestojí.
 


Víckrát tě neuvidím

13. října 2013 v 18:48 | Slečna barevná
Vždy, když mi bylo nejhůř, psala jsem na blog. A je jedno, jestli mi bylo 13 nebo 21.... pořád to bolí. Někdy si myslíte, že vás nic nemůže překvapit, že jste imunní vůči všemu, co se kolem děje, že v tom nejsou city....

Tady a teď

11. října 2013 v 22:17 | Slečna barevná
Jsou chvíle, kdy slova ztrácí svůj význam. Momenty, kdy nevěříte tomu, co se ve vašem životě odehrává. Stát se to kamarádce, nevěřícně kroutíte hlavou a říkáte- jak můžeš být tak blbá.

Úplně jiná a přec stále stejná

20. září 2013 v 18:08 | Slečna barevná |  Den po dni
Vždy jsem si připadala jako extrémě citlivý člověk, plný empatie občas až se sklony přehánět to se starostlivostí o ostataní lidi. Ač jsem se s ohlédnutím rok, dva či tři na zpět změnila stále mé vnitřní já zůstává nezměněno. Pesimistka věřící v lepší zítřky je víc realistka, která se snaží míň očekávat a více dávat!

Tak mě tu máš!

10. srpna 2013 v 20:39 | Slečna barevná
Hlavně se z těch brigád neposrat. Víte, proč plno lidí naříká, že nemají brigádu? Protože existují aktivní jedinci-jako jsem já- co jich mají hned několik! Jo a taky se jdu chlubit, že pojedu na dovolenou za vlastní prachy a potřebuju si zanadávat na chlapy, osud a tak znáte to!!!!

Asi brzo přestanu mít ráda nakupování aneb léčba pro všechny šopoholiky: najděte si práci v obchodě s oblečením!

14. června 2013 v 21:42 | Slečna barevná |  Den po dni
Z pohledu zákazníka by mě nikdy nenapadlo, že prodavačky v obchodě dělají něco jiného než se blbě ksichtí a opírají o regál s oblečením. Po 2 měsících v Timeoutu přichází vysvětlení, vystřízlivění a jedno vím teda určitě. Brigáda je to fajn, dokonce mě to asi odnaučí každý týden obcházet své oblíbené obchody s oblečením, protože vidím i lepší způsob pro trávení volného času než prostory připomínající mi práci. Recept jak se zbavit šílenství z nakupování zaručen!

Ať věříš, že to dokážeš, nebo věříš, že to nedokážeš, máš pravdu aneb 32 důvodů, proč na tebe seru!

9. února 2013 v 22:20 | Slečna barevná |  Den po dni
Konec flákání - 2 týdnů prázdnin po zkouškovém, žádná chata na slovensku, seznam 32 důvodů, proč seru na týpka a dědův pohřeb na Slovensku!

Jak jsem přežila své první zkouškové - mnoho povyku pro nic aneb on ti lásku nesliboval!!!!

28. ledna 2013 v 9:36 | Slečna barevná |  Den po dni
Zdraví vás vysokoškolačka, jejíž nejdůležitějším úkolem je uklidit bordel v pokoji. Chaaaa ... Ano správně užívám si dva týdny prázdnin před začátkem nového semestru. A jak celý vlastně proběhl? Všimli jste si určitě, že u mě celkem divoce. Pravidelné párty na kolejích, prostřídala jsem několik chlapů v posteli, teda spíš oni mě v těch svých. A přibyla také jedna marná iluze, aneb jak se slečna barevná umkla k hajzlovi, co ji bere jako kamarádku. Víte, popisuju ho tady jako hajzla, ale kamarádka mi jednou řekla krásnou větu: Víš, ale on ti přece lásku nesliboval, na něho se nemůžeš zlobit ani mu nic vyčitat. Ano správně tuhle větu bych si měla nechat vytetovat.

Nový rok: Naděje na nový začátek?

12. ledna 2013 v 21:58 | Slečna barevná |  Den po dni
Zdravím, většina z nás právě šílí v době zkouškového. Chtěla jsem napsat článek až když budu mít všechny zkoušky za sebou, ale přišla na mě taková ta psací filozofická chvilka.

Komu není rady, tomu není pomoci

23. listopadu 2012 v 22:01 | Slečna barevná |  Den po dni
Je čas zase něco napsat. Čím dál, tím víc se do toho zamotávám. Týpek se semnou začal bavit(proč mu sakra říkám týpek?:X) ignoroval mě asi 14 dní pak jakoby nic .... vrátil se alá kamarád. Přestala jsem to tak moc hrotit, ale stejně mě neuvěřitelně žralo na každé akci už jen to, že se věnoval tolik ostatním holkám a na mě kašlal.

Nějak se nám to komplikuje

10. října 2012 v 18:08 | Slečna barevná |  Den po dni
Kromě toho, že blog dostal podzimní kabátek, možná čekáte na pokračování.... Vysokoškolský život funguje stále stejně. Na přednášky všichni kašlou, pořádaj se akce na kolejích pije se a užívá života. Trochu začíná přitvrzovat a to nejen v učení!

Jak žije nezadaná vysokoškolačka

5. října 2012 v 16:21 | Slečna barevná |  Den po dni
Zdravím, opravdu se s vámi vážení musím podělit o své zážitky za poslední měsíc! Stalo se toho opravdu hodně. Nejen,že nelituji toho, že jsem skončila na ekonomce u nás a nestuduju žurnalistiku. Poznala jsem taky spoustu nových lidí, začala jsem úspěšně hubnout (konečně), definitivně jsem přetrhala veškeré kontakty s největším kreténem na světě (ano je to můj ex), byla jsem na několika megapárty, spala na kolejích u nových spolužáků a mé sebevědomí roste!!!

Život není fér

13. září 2012 v 19:49 | Slečna barevná
Někdy se v životě vše nevydaří podle našich představ, a ikdyž to bolí musíme vzít konec jako nový začátek bez ohledu na to jak moc bychom to chtěli jinak ...

Ne vždy je všechno podle našich představ

12. září 2012 v 8:13 | Slečna barevná |  Den po dni
Jsem tady. Opět a zas. Možná už to nikdo nečtete, ale přesto píšu.

Jsem zklamaná víc, než si kdo umíte představit. Přemýšlím, jestli je to z toho co se mi stalo... A taky z čeho konkrétně. Tak hezky po pořádku. Maturita proběhla OK. V posledním týdnu jsem si mákla a opravdu se učila. Neměla jsem samé jedničky, ale byla jsem relativně spokojená.

Zklamání č. 1: Vš příjmací řízení!

Absolvovala jsem troje příjmačky na Vš. Nejvíce jsem chtěla na žurnalistiku do Olomouce (překvapivě).... Již v minulém článku jste se mohli dočíst o absurdním obsahu testu. Přijmačky ze ZSV na Ostravské univerzitě byly přesně takové, jaké člověk od ZSV testů čeká. Takže jsem uspěla. Vzali mne také na ekonomickou fakultu.

Problém je v tom, že jsem do poslední chvíle čekala na dopis po odvolání z Olmíku. Zápisy na obě další školy, které po mě toužily byly však mnohem dířve a tak jsem se rozhodla zapsat se na ekonomku a čekat... Čekat až zahřmí? Včera přišel dopis. Mám dojem, že mé odvolání ani nečetli. Byla jsem tak zklamaná, že mé já bojovalo s myšlenkou... Má cenu, abych šla vůbec na nějakou školu? Proč to tak je? Proč se tam dostali lidé, kteří s psaním nemají žádné zkušenosti... Možná jsou přirozený talent na matiku, ale copak je fér, že tohle bylo jedno z hlavních kriterií pro přijetí?

Mimochodem od března se rozjela má "žurnalistikcá" praxe. Píšu pro www.studentpoint.cz teď dokonce edituju gourmet. Kdybyste si někdy chtěli počíst budu jen ráda:)



Zklamání č. 2 Nikdy nevěř tomu, že se lidé mění! NEMĚNÍ!

Tak moc jsem ho milovala... Vždycky když měl zkrat, kdy mi řekl, že už semnou nechce být a pak byl zase ok jsem to překousla. Pokaždé, když byl problém jsem byla já ta, která vtírala, která chtěla, aby semnou zůstal.... Byla jsem tak zamilovaná a malovala si vzdušné zámky o našem bydlení atd... vůbec jsem neviděla jaký člověk je vedle mě. Nechci být zhrzená exka, která tady popisuje všechny nejhorší situace a co vše udělal, ale vždy se mu dokonale povedlo udělat ze mě naprostého idiota. Jak jsem s ním mohla stále zkoušet být i přes fakt, že mi řekl, že mě nemiluje, že se mu nelíbím jsem hnusná, tlustá neumím se chovat.... Jak jak jak jak jak je možné, že jsem byla taková kráva? Proč si necháme ubližovat od největších kreténů a necháváme to zajít tak daleko, až jim začnem věřit, že to tak fakt je... Zdají se mi o něm noční můry.


Je toho tolik co vám chci říct..... Ale nějak mi dochází slova a síly... Slečna barevná nevěří na zázraky, lepší zítřky a nemá už žádné iluze!

Zdání klame aneb svět naruby

19. května 2012 v 19:35 | Slečna barevná |  Den po dni
Zdravím. Dneska to bude opravdu jen krátké hlášení. Dnešní den je pro slečnu barevnou jednim ze dnů D absolvovala příjmací zkoušky na žurnalistiku do Olomouce.Pokud si však myslíte, že se tyto testy týkají žurnalistiky, češtiny a tak dál jste na omylu

Maturita za dveřma aneb těžký život studentův

14. dubna 2012 v 15:43 | Slečna barevná |  Den po dni
Moji milí zlatí blogovatí.... asi sem už nikdo nechodíte. Nevím čím to je, ale mám potřebu si sem napsat článek. Je to neuvěřitelné, že z té malé holky, která bloguje od 13 a řeší problémy malicherné problémy, vztahy a nevztahy je náhle maturantka.

ha ha ha haaaaaaaaaa py ňů jííííír

1. ledna 2012 v 0:26 | Slečna barevná
Píšu po dlouhé době a přesto, že nemám v plánu psát tradiční rekapitulaci předchozího roku rozhodla jsem se dát o sobě vědět.

Byl to stres nebo jsem opravdu tak hloupá?

7. prosince 2011 v 17:29 | Slečna barevná |  Den po dni

Všechno je zvláštní. Jsem šťastná zamilovaná a momentálně mě drží na optimistickém obláčku pouze odpolední dělení dne s milovaným. Ještěže ho mám. Jen s ním mám dojem, že zvládnu všechno.


Kam dál