Září 2012

Život není fér

13. září 2012 v 19:49 | Slečna barevná
Někdy se v životě vše nevydaří podle našich představ, a ikdyž to bolí musíme vzít konec jako nový začátek bez ohledu na to jak moc bychom to chtěli jinak ...

Ne vždy je všechno podle našich představ

12. září 2012 v 8:13 | Slečna barevná |  Den po dni
Jsem tady. Opět a zas. Možná už to nikdo nečtete, ale přesto píšu.

Jsem zklamaná víc, než si kdo umíte představit. Přemýšlím, jestli je to z toho co se mi stalo... A taky z čeho konkrétně. Tak hezky po pořádku. Maturita proběhla OK. V posledním týdnu jsem si mákla a opravdu se učila. Neměla jsem samé jedničky, ale byla jsem relativně spokojená.

Zklamání č. 1: Vš příjmací řízení!

Absolvovala jsem troje příjmačky na Vš. Nejvíce jsem chtěla na žurnalistiku do Olomouce (překvapivě).... Již v minulém článku jste se mohli dočíst o absurdním obsahu testu. Přijmačky ze ZSV na Ostravské univerzitě byly přesně takové, jaké člověk od ZSV testů čeká. Takže jsem uspěla. Vzali mne také na ekonomickou fakultu.

Problém je v tom, že jsem do poslední chvíle čekala na dopis po odvolání z Olmíku. Zápisy na obě další školy, které po mě toužily byly však mnohem dířve a tak jsem se rozhodla zapsat se na ekonomku a čekat... Čekat až zahřmí? Včera přišel dopis. Mám dojem, že mé odvolání ani nečetli. Byla jsem tak zklamaná, že mé já bojovalo s myšlenkou... Má cenu, abych šla vůbec na nějakou školu? Proč to tak je? Proč se tam dostali lidé, kteří s psaním nemají žádné zkušenosti... Možná jsou přirozený talent na matiku, ale copak je fér, že tohle bylo jedno z hlavních kriterií pro přijetí?

Mimochodem od března se rozjela má "žurnalistikcá" praxe. Píšu pro www.studentpoint.cz teď dokonce edituju gourmet. Kdybyste si někdy chtěli počíst budu jen ráda:)



Zklamání č. 2 Nikdy nevěř tomu, že se lidé mění! NEMĚNÍ!

Tak moc jsem ho milovala... Vždycky když měl zkrat, kdy mi řekl, že už semnou nechce být a pak byl zase ok jsem to překousla. Pokaždé, když byl problém jsem byla já ta, která vtírala, která chtěla, aby semnou zůstal.... Byla jsem tak zamilovaná a malovala si vzdušné zámky o našem bydlení atd... vůbec jsem neviděla jaký člověk je vedle mě. Nechci být zhrzená exka, která tady popisuje všechny nejhorší situace a co vše udělal, ale vždy se mu dokonale povedlo udělat ze mě naprostého idiota. Jak jsem s ním mohla stále zkoušet být i přes fakt, že mi řekl, že mě nemiluje, že se mu nelíbím jsem hnusná, tlustá neumím se chovat.... Jak jak jak jak jak je možné, že jsem byla taková kráva? Proč si necháme ubližovat od největších kreténů a necháváme to zajít tak daleko, až jim začnem věřit, že to tak fakt je... Zdají se mi o něm noční můry.


Je toho tolik co vám chci říct..... Ale nějak mi dochází slova a síly... Slečna barevná nevěří na zázraky, lepší zítřky a nemá už žádné iluze!